Vpády tatarských a uherských rebelantů zapříčinily zánik farských i obecních záznamů. Jen náhodou se dochovala jména duchovního Bartoloměje (1600) a Adama (1610) nalezených ve staré gruntovní knize. Prakticky nepřetržitá posloupnost počíná rokem 1648.
1. Jakub Vavřinec Kapris
Farář a děkan okolo roku 1648, jeho jméno bylo nalezeno na staré monstranci.
2. Jiří Alexius Textorides (jinak Textorius nebo Tkáč)
Farář asi v letech 1656-1664, jméno nalezli na kostelních účtech.
3. Václav František Pavliš
Farář v letech 1665-1681(umírá?), odvlečen roku 1680 Turky.
4. Jan František Čapek
Narodil se v Hromicích, farář 1683-1689, odvlečen Turky.
5. Jan Antonín Bernard Konečný
Klobucký rodák, farář 1689-1720, nechal střechu a báň kostela pobít plechem.
6. Jan Tadeáš Ritter
Farář a děkan v letech 1720-1743.
(X) Jan Zemek
Pocházel z Vlčnova, administrátor v letech 1743-1749.
7. Jan Eustachius Uher
Farář 1749-1760
8. Jan Vybíral
Farář 1760-1768.
9. Matouš Kristely
Na kněze byl vysvěcen roku 1747, farářem v Kloboukách v letech 1768-1772. Stěžoval si na
klobucké sedláky a měšťany s várečným právem, že dostal od nich jako desátek nekvalitní
obilí a pivo. S měšťany se proto raději dohodl, že bude z každé várky piva pobírat 1 zlatý a 30 krejcarů.
10. Václav Strážnický
Umírá brzy po instalaci 28. dubna 1772.
11. Josef Bolík
1772-1774, zemřel v Kloboukách 28. dubna 1774, je pochován v kryptě kostela.
12. Josef Ondráček
1774-1804, farář a viceděkan vizovický, později první děkan klobucký. Asi roku 1782 nechal postavit budovy fary a kaplanky. Zemřel u nás 11. října 1804.
13. Ignác Eugeno Dvořák
Narodil se v Mohelnici a zemřel na Svatém Kopečku. Farář a děkan klobucký od 10. dubna 1805 do 24. dubna 1815.
14. Florián Wavrečka
Narodil se v Pusté Polomi. Farář a děkan klobucký od 17. října 1815 do 5. června 1821. Zemřel 18. října 1831 v Potštátě.
15. Alois Eichler
Farář a děkan u nás od roku 1822 do 17. srpna 1848, kdy umírá. V roce 1825 dal namalovat obraz na hlavním oltáři, teprve on toho roku zavedl kroniku a v létě 1846 nechal zřídit nynější hřbitov.
16. Jakub Neděla
Narodil se v Ivanovicích roku 1790. Farář, děkan, assesor a kanovník. U nás od roku 1849 do 19. září 1867, kdy zemřel. Roku 1854 vlastním nákladem odvodnil farní pozemky a za jeho správy byla opravena i fara s hospodářskými budovami.
17. František Žák
Farář 1868-1878
18. Antonín Přemyslovský
*1838; u nás farářem a děkanem v letech 1878-1908.
19. Jan Pírek
* 29. března 1846; u nás farářem a děkanem v letech 1908-1914.
20. Ignác Kremel
* 1. února 1865 v Janovicích u Starého Jičína a zemřel ve Valašských Kloboukách 9. února 1929. Na kněze vysvěcen 5. července 1888 a od 1. dubna 1915 do 9. února 1929 farářem ve Valašských Kloboukách. V březnu 1905 pokřtil pozdějšího salesiána, litoměřického biskupa a kardinála Štěpána Marie Trochtu, rodáka z nedaleké Francovy Lhoty.
21. Metoděj Pryč
Narodil se roku 1868 v Náměšti u Olomouce. V Kloboukách byl od 1. července 1929 do 14. března 1932, kdy zemřel. 12. července 1931 oslavil 40 let kněžství.
22. Vilém Skácel
Narodil se 27. května 1880 v Dědicích u Vyškova. K nám přišel z Potštátu 1. září 1932 a zůstal do 23. února 1947, kdy zemřel. Byl nadřízený Pateru F. Vlkovi a Pateru F. Borákovi, jenž byl zpovědníkem Josefa Valčíka (+1942), atentátníka říšského protektora Reinharda Heydricha. Za Skácelova působení se ve farnosti podvakrát konaly Svaté misie 1933 (vedené dominikány) a 1947 (vedené jezuity). Nevlastní strýc komunistického prezidenta Klementa Gottwalda.
23. František Vlk
Od 1. srpna 1940 do jara 1947 jako kaplan a od jara 1947 do 31. října 1951 jako farář. Na podzim 1951 nastoupil službu u Pomocných technických praporů (PTP). Od 1. června 1954 pak spravoval farnost Březová u Uherského Brodu, kde také 4. prosince 1995 zemřel.
24. Josef Pechanec
Valašskokloboucký rodák i správce farnosti se narodil 22. ledna 1911. Vysvěcen byl roku 1935 a ve svém rodišti počal duchovně působit od roku 1941 ve funkci katechety a od podzimu 1951 v roli faráře a děkana. Klobuckou faru sdílel s kaplanem a pozdějším arcibiskupem olomouckým a metropolitou moravským P. Janem Graubnerem. Díky děkanovým vědomostem a uměleckému cítění zůstaly zachovány obrazy Bohumíra Lindauera v kapli svatých Cyrila a Metoděje a hrob františkána Antonína Svačiny (dle legendy se tělo tohoto řeholníka zachovalo neporušené). Pater Pechanec zemřel 22. listopadu 1981 v rodném městě.
(X) Jan Graubner
* 29. srpna 1948, rodák ze Strážnice, vysvěcen r. 1973. Po smrti otce Pechance byl ustanoven provizorem (1981-82), kdy započal s rekonstrukcí kostela. Od roku 1982 farářem ve Vizovicích. Vysvěcen pomocným biskupem olomouckým 7. dubna 1990 (jako titulární biskup tagarijský). Arcibiskupem olomouckým a metropolitou moravským jmenován 28. září 1992. Řízení diecéze zcela převzal 7. listopadu 1992.
25. Josef Zimčík
Narodil se 19. března 1925 v Dolním Němčí. K nám přišel z Vizovic roku 1982 a zůstal do roku 1995, kdy přesídlil do nedalekých Vlachovic. Tam 6. února 1997 zemřel. Jako klobucký farář nechal postavit kostel ve Študlově a roku 1988 provedl opravu fasády a střechy farního kostela. Faru sdílel například s jezuitou Pavlem Ambrosem, bývalým děkanem a nynějším profesorem Cyrilometodějské teologické fakulty v Olomouci a také s P. Adamem Ruckim, bývalým spirituálem Arcibiskupského kněžského semináře v Olomouci.
26. Jan Kutáč
Rodák z Kopřivnice, kde se narodil 28. ledna 1942. V první polovině 90. let spirituálem Teologického konviktu v Litoměřicích. Ve Val. Kloboukách od roku 1995 do července 2000. Na faře uvítal roku 1998 historicky prvního jáhna v naší farnosti Jiřího Ševčíka. Za svého působení nechal zrekonstruovat budovy fary a kaplanky, roku 1999 organizoval setkání bývalých otců valašskokloboucké farnosti a po čtyřiceti sedmi letech obnovil v plné šíři tradici „Božího těla“. V červenci 2000 odešel na žádost pražského arcibiskupa a kardinála Miloslava Vlka do Vinoře u Prahy, kde posléze zbudoval duchovní centrum Mariapoli. Od května 2009 působil opět na Valašsku ve Vizovicích. Zemřel 16. 7. 2012. Mimochodem: klobuckou faru v jeho době také obývali čtyři Janové; on, kaplan Jan Hrudík, jáhen Jan Plodr a kostelník Jan Valenta.
27. Karel Janíček
* 1965; přerovský rodák u nás nahradil roku 2000 otce Jana Kutáče. Roku 2001 dal provést generální opravu kostela, jež prakticky skončila 21. září 2003 vysvěcením nového obětního stolu, který vysvětil Mons. Jan Graubner, arcibiskup olomoucký. Roku 2002, po padesáti pěti letech, se ve farnosti zásluhou otce Karla uskutečnily Svaté misie vedené redemptoristy. Mimochodem: P. Janíček se stal vůdcem tzv. „Všeslovanské fary,“ v níž se setkal se slovenským kaplanem Peterem Jurčíkem a polským jáhnem Pawlem Bilińskim. Za jeho působení v letech 2014-2016 byl postaven pastorační dům na farním dvoře. V roce 2018 proběhla výmalba kostela.
28. Pavel Macura
* 1980; od roku 2019 přichází z Bílovic, kde byl administrátorem. Stává se farářem a také děkanem děkanátu Valašské Klobouky.