Svátosti
Svátosti
-
Křest
Křest je zásadní svátostí a předpokladem pro všechny ostatní svátosti. Je branou do Církve a počátkem trvalého společenství s Bohem. Sjednocuje nás s Ježíšem Kristem, který nás vykoupil svou smrtí na kříži, a tak nás vysvobozuje z moci zla a očišťuje od hříchu. Křest nám umožňuje spolu s Kristem vstát z mrtvých k životu, který nekončí.
Více informací o svátosti křtu se můžete dozvědět na webu: Křest | Liturgie.cz
Křest dětí
Ve křtu dětí se zvláště ukazuje, že se jedná skutečně o nezasloužený dar Boží. (srov. KKC 1250)
Co je potřeba ke křtu dětí:
- domluvit si vhodný termín a vše potřebné s farářem P. Pavlem Macurou, tel.: 732 148 546, e-mail: [email protected]
- absolvovat přípravu, která u církevně nesezdaných párů zahrnuje 4 setkání
- mít kmotra nebo kmotru, kteří mají rodičům pomáhat v křesťanské výchově dítěte. Proto mají kmotři žít svou křesťanskou víru, být pokřtění, biřmovaní a přistupující k ostatním svátostem
- rodiče, kteří chtějí pokřtít dítě v jiné farnosti, k tomu musí mít souhlas vlastního faráře
Křest dospělých
Křest dospělého vyžaduje již delší přípravu (tzv. katechumenát). Cílem výchovy katechumenů je dát jim možnost, aby dovedli ke zralosti své obrácení a svou víru. Samotný křest dospělých pak probíhá zpravidla o Velikonocích. (srov. KKC 1248)
Co je potřeba ke křtu dospělých:
- osobně se přihlásit u pana faráře P. Pavla Macury, tel.: 732 148 546, e-mail: [email protected]
- absolvovat přípravu – katechumenát (trvající zpravidla 1 rok)
- mít kmotra nebo kmotru, kteří mají pomáhat na cestě víry svým příkladem, radou a modlitbou
-
Potvrzení o křtu
Potvrzení o křtu v naší farnosti vystavíme po předchozí domluvě (telefonické či e-mailové) nebo „na počkání“ ve farních hodinách (viz zde).
Pro vystavení potvrzení o křtu je třeba datum narození a místo křtu. Velmi nám pomůže, pokud si pamatujete i datum křtu, ale záznam o křtu dohledáme i bez tohoto data.
Důležité: Podle pravidel GDPR nesmíme vydat potvrzení o křtu třetí osobě (s výjimkou rodičů či zákonných zástupců u dětí). Také není možné potvrzení o křtu zasílat na e-mail či poštou. V případě, že se nemůžete pro potvrzení o křtu dostavit osobně, domluvte se předem telefonicky. Není možné předávat potvrzení o křtu ani členům rodiny (s výjimkou rodičů u nezletilých). Je možné poslat potvrzení o křtu přímo do farnosti, kde je potřeba.
Vystavení potvrzení o křtu je zdarma.
-
Biřmování
Co je to biřmování?
Biřmování uvádí pokřtěné dále do křesťanského života. Skrze ni totiž přijímají Ducha svatého, kterého Pán seslal v den Letnic na apoštoly. Tento dar Ducha svatého připodobňuje dokonaleji křesťany Ježíši Kristu a naplňuje je silou, aby mohli vydávat svědectví Kristu a tak ve víře a lásce vytvářet jeho tajemné Tělo. Věřícím se přitom vtiskuje charakter neboli pečeť Páně, takže svátost biřmování nelze opakovat.
„Když se apoštolové v Jeruzalémě dověděli, že Samařsko přijalo Boží slovo, poslali k nim Petra a Jana. Ti tam přišli a modlili se za ně, aby dostali Ducha svatého. Do té doby totiž na nikoho z nich nesestoupil, byli jen pokřtěni ve jménu Pána.“
Sk 8,14–16
Co působí sv. biřmování?
Ze slavení biřmování vyplývá, že účinkem této svátosti je plné vylití Ducha svatého, jak bylo kdysi uděleno apoštolům v den letnic. V důsledku toho biřmování přináší vzrůst a prohloubení křestní milosti:
- hlouběji nás zakořeňuje do Božího synovství, jež nám dává právo volat: „Abba, Otče“ (Řím 8,15)
- pevněji nás spojuje s Kristem
- rozmnožuje v nás dary Ducha svatého
- dokonaleji nás spojuje s Církví
- poskytuje nám zvláštní sílu Ducha svatého, abychom šířili a bránili víru slovem i skutkem jako opravdoví Kristovi svědkové, abychom statečně vyznávali Kristovo jméno a abychom se nikdy nestyděli za kříž
Kdo může být biřmován?
- Každý pokřtěný, který dosud nebyl biřmován a může přistupovat ke svátostem.
- Před udělením biřmování je třeba absolvovat přípravu ve farnosti.
Příprava na biřmování
- Před udělením sv. biřmování probíhá příprava. Obvykle probíhá příprava společně, abychom zakusili společenství církve, ke které se ve svátosti biřmování hlásíme.
- V rámci přípravy jsou biřmovanci uváděni do osobního vztahu s Bohem. Pomocí katechezí a společných setkávání prohlubují svůj duchovní život a poznání křesťanské nauky.
- V naší farnosti začne příprava na sv. biřmování v září 2021. Zájemci se můžete přihlásit u některého z duchovních.
Jak probíhá udělování sv. biřmování?
Video z biřmování v roce 2022 v naší farnosti
Přednáška o sv. biřmování
Liturgie svátosti biřmování je podrobně popsána ZDE
-
1. svaté přijímání
První sv. přijímání je slavnost, během které děti (či dospělí) poprvé přijmou Ježíše v Eucharistii. Jde o mimořádnou událost, ke které se děti připravují obvykle ve 3. třídě či později. Před prvním přijetím Eucharistie přistoupí děti ke svátosti smíření, ve které očistí svá srdce od hříchů. Zpověď i mše svatá jsou pravidelnou součástí duchovního života katolických křesťanů, proto k těmto svátostem přistupují ti, kteří je chtějí pravidelně přijímat.
Kdo může přistoupit k 1. sv. přijímání?
- Děti, které jsou pokřtěny a pravidelně navštěvují bohoslužby
- Mají za sebou alespoň 2 roky výuky náboženství
- Min. věk je 9 let
- Absolvují přípravu na 1. sv. přijímání
- Dospívající a dospělí, kteří absolvují individuální přípravu ve farnosti
Příprava na 1. sv. přijímání
- Příprava probíhá každý rok, zpravidla od září do května.
- Přípravu vedou kněží spolu s katechety.
- V naší farnosti probíhá příprava v hodinách náboženství ve škole a také na společných katechezích
- Přípravy se účastní děti, ale také rodiče prvokomunikantů, kteří jsou těmi, kdo děti přivedli ke křtu a kteří je doprovází i k přijetí Eucharistie
- Přihlášky k 1. sv. přijímání si můžete vyzvednout u kněží ve farnosti
Kontakty na kněze ZDE
-
Intence – úmysl mše svaté
Chci zapsat úmysl ve Valašských Kloboukách
Úmysl se zapisuje v kanceláři farnosti. Nejlépe ve farních hodinách. Zapisujeme úmysly vždy na půl roku. Od prosince tedy zapisujeme na 1. pololetí dalšího roku (leden–červen). Od června zapisujeme na 2. pololetí (červenec–prosinec). Telefonicky zapisujte úmysly pouze ve farních hodinách nebo po předchozí domluvě.
Chci zapsat úmysl v Lačnově, Tichově, Študlově nebo Poteči
Úmysl na mši svatou musíte zapsat přímo v daném kostele či kapli. Na všech místech vám poradí kostelníci. Při zapisování intence je třeba také uvést kontakt na sebe (telefonní číslo), abychom vás v případě změn termínu nebo času mše mohli informovat.
Kolik se platí?
Mše svatá má nevyčíslitelnou hodnotu a není možné ji zaplatit. Je zvykem, že po odsloužení mše svaté mohou věřící dát knězi tzv. mešní stipendium, tedy dar za odsloužení mše svaté. Výše daru není stanovena, kněz nesmí dar vyžadovat. V naší farnosti je zvykem přinést stipendium v obálce po mši svaté osobně knězi. Pokud se mše svaté nikdo z rodiny neúčastní, je možné dát stipendium předem nebo dodatečně na faře. V takovém případě je třeba jasně označit obálku datem sloužené mše sv.
Jak má vypadat úmysl na mši svatou?
Mše sv. je nejsilnější modlitbou církve: už v ní samotné je Boží požehnání, ochrana a pomoc (není potřeba to psát do úmyslu mše sv.); např. když dáváme úmysl „za živou a zemřelou rodinu Fafrňáčkovu“ znamená to, že je tam i Boží požehnání a ochrana pro celou rodinu, jak svatých, Panny Marie i Nejsvětější Trojice.
Úmysly se mají sloužit co nejkonkrétněji – ne za celé rody a rodokmeny.
Úmysl by se měl vejít do Farních listů max. na dva řádky, aby byl čitelný.
Nepoužíváme familiérní oslovení (např. „Evičku, vnoučka Pepíčka, tetičku Bětušku apod.“) – mše sv. má být důstojná.
Chci nechat odsloužit mši svatou, ale již není vhodný termín
V tom případě vám nabízíme možnost tzv. volných intencí. U některého z kněží nebo v kanceláři zapíšete úmysl a připojíte mešní stipendium. Kněží poté odslouží mši svatou, jakmile to bude možné (ve volné dny, při koncelebraci). Jde o stejný systém, který funguje např. na Sv. Hostýně.
Co je to úmysl (intence) mše svaté?
Mše svatá je hlubokou formou modlitby. Je to modlitba ve společenství. Tak jako modlitba znamená předkládat Pánu Bohu své prosby nebo díky, stejně to platí i pro mši svatou. Každý z nás můžeme donést své starosti i radosti na mši svatou. Když věřící nesou v průvodu obětní dary, můžeme všechno to, co jsme na mši svatou donesli, symbolicky Pánu Bohu položit k těmto obětním darům. Když pak v závěru mše svaté přijímáme eucharistický chléb, přijímáme v něm sílu nést své problémy. Zároveň se v tu chvíli Ježíš s námi raduje z našich radostí, protože je s námi hluboce spojen.
V církvi se stalo zvykem, že každá mše svatá může být sloužena na konkrétní úmysl – ať už jako poděkování nebo prosba. Úmysl neboli intence je prosba se kterou do mše svaté vstupuje kněz, který celebruje a přednáší jej Bohu. Není to nic jiného než forma společné modlitby na určitý úmysl. U nás je zvykem tento úmysl číst jako poslední prosbu v přímluvách. Díky tomu, že některá rodina si zadá mši svatou na svůj úmysl, tak se ta rodina většinou sejde v kostele a někdo z ní přináší obětní dary.
Nehledejme v intencích na mše svaté ani magii, ani folklor, při kterém se při mši čtou jména našich příbuzných. Vnímejme mši svatou jako společnou modlitbu, při které Pánu Bohu předkládáme svůj úmysl.
Chci zkontrolovat/změnit/zrušit již zapsaný úmysl
Úmysly mše svaté je možné zkontrolovat v kanceláři farnosti. Stejně tak změnit nebo zrušit zadaný úmysl je možné pouze prostřednictvím kněze v kanceláři farnosti.
-
Zpověď
Svátost smíření
„Bůh nás miluje takové, jací jsme. Miluje nás ale až příliš na to, aby nás nechal být takové, jací jsme.“ (sv. Terezie z Avily)
Ježíš dal svým apoštolům moc odpouštět hříchy a tato moc přechází na biskupy a kněze až do dnešních dnů. Svátost smíření nebo lidově řečeno svatá zpověď je setkání při kterém Bůh odpouští kajícníkovi hříchy a usmiřuje ho se svým společenstvím.
Jak zpovědní služba v naší farnosti probíhá?
- ve všední dny zpravidla zpovídáme 45 min před mší svatou (kněz ze zpovědnice odchází asi 10 min přede mší sv., aby se připravil na celebraci)
- zpovědní služba ve farním kostele je také ve středu od 8:00 do 9:00 a v pátek od 16:00 do 17:20
- také je možné kdykoli se domluvit telefonicky na sv. smíření na faře (generální zpovědi, zpovědi po více letech, zpovědi s delším rozhovorem)
Svátost smíření
Hřích je všechno, co odděluje od Boha a od lidí. Hřích nás vzdaluje od lásky a dobra. Každý hřích napáchá škodu, něco ve mně zničí a zároveň rozbíjí vztahy mezi lidmi i mezi člověkem a Bohem.
Co patří ke svaté zpovědi?
- Zpytování a lítost – zpověď začíná přípravou, zpytováním svědomí. Přemýšlíme nad tím, co jsme udělali špatně nebo co dobrého jsme neudělali a mohli udělat. K tomu nám může sloužit zpovědní zrcadlo v Kancionálu nebo v různých brožurách týkajících se svátosti smíření. Někdy je lepší si hříchy sepsat, abychom na nic nezapomněli. Samozřejmě bychom měli také svých hříchů litovat.
- Vyznání – když přijdu do zpovědnice, je slušností pozdravit. Pak spolu s knězem začneme znamením kříže. Na začátek je dobré se také krátce představit (kolik mi je, jaký je můj životní stav…) a pak už můžu přejít k vyznání hříchů. Když skončím s vyznáváním hříchů, je dobré zakončit slovy lítosti nad hříchy nebo dát knězi najevo, že už je to všechno a poprosit o rozhřešení.
- Rozhřešení – Teď je na řadě kněz – mluví s vámi. Poradí, možná vnese nový pohled na některé věci. A také uloží nějaký úkol – pokání. Nakonec Ježíšovou mocí řekne: „Ať vám Bůh skrze tuto službu církve odpustí hříchy a naplní vás pokojem. Uděluji vám rozhřešení ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého.
- Nyní jste volní. Bůh vám odpustil a mezi vámi a jím není žádná překážka. Jste ve stavu, jako byste nikdy neudělali nic zlého. Můžete v životě začít pěkně znovu. Slušné je při odchodu pozdravit třeba slovy: „S Pánem Bohem.“
- Pokání a předsevzetí – Pokání bývá často modlitba, ale může to být také nějaký úkol napravit škodu nebo udělat dobrý skutek. Vraťte se domů s pevným rozhodnutím (předsevzetím), že se polepšíte (je lépe si dát třeba malý konkrétní úkol).
Máte strach, že by vaše hříchy byli vyzrazeny?
Nemusíte! Existuje celá řada kněží, kteří raději riskovali vlastní smrt, než by porušili zpovědní tajemství (např. Jan Nepomucký).
„Zpovědní tajemství existuje od 13. století, kdy byl požadavek absolutní mlčenlivosti přijat dokonce do církevního práva. Do jisté míry se tak jednalo o nejstarší předpis k ochraně osobních údajů v dějinách práva.“ (John F. Jungclaussen, německý historik a novinář)
Máte strach nebo je vám stydno se vyznávat před druhým člověkem?
Vyznat své hříchy „do ucha“ někomu jinému je pro řadu lidí problém. A tak se ptají, jestli je to opravdu třeba – jestli by si to nemohli s Pánem Bohem vyříkat sami. Jiní prohlašují, že to tak dělají a že to musí stačit. Zkusme se nato podívat z druhé strany. Asi každý člověk zná trápení, kdy někomu potřebuje svěřit, co ho tíží či trápí, ale nenachází vhodného posluchače – snad kromě ozvěny. A snad ještě horší je situace, kdy volá o pomoc a nikdo mu neodpovídá. Vyznání hříchů otevírá možnost, aby člověk své slabosti a viny řekl někomu důvěryhodnému. Je při tom chráněn zpovědním tajemstvím. A nejen to. Zpovědník zprostředkuje i slyšitelnou odpověď: dává rozhřešení. Nedělá to jen z vlastní moci, která by se dala zpochybnit, ale z pověření Kristovy církve. A to je velká věc a velký dar. (P. Aleš Opatrný)
-
Pomazání nemocných
Návštěva nemocných
„Je někdo z vás nemocný? Ať si zavolá představené církevní obce a ti ať se nad ním modlí a mažou ho olejem ve jménu Páně; modlitba (spojená) s vírou zachrání nemocného, Pán ho pozdvihne, a jestliže se dopustil hříchů, bude mu odpuštěno.“ (Jak 5,14–15)
Již od prvních křesťanských dob ležela církvi na srdci starost o nemocné. Také církev v dnešním světě se snaží nezanedbávat péči o nemocné. I v naší farnosti tuto službu nabízíme. Bohužel ne o všech nemocných víme, a tak jsme rádi, když nám zavoláte a zprostředkujete setkání. Nemocní se už často nedostanou do společenství věřících, přestože dříve byli zvyklí chodit do kostela. Proto ze zkušenosti víme, že jsou většinou rádi, když je navštívíme a zprostředkujeme jim svátosti.
Jak služba nemocným probíhá?
- Pravidelné návštěvy – jednou za měsíc (v týdnu po prvním pátku) navštěvujeme nemocné a nabízíme jim svátost smíření a přinášíme jim eucharistii.
- Při zhoršení stavu – pokud se nemocnému nebo starému člověku zhorší zdravotní stav, můžete nám kdykoliv zavolat a my přijedeme a udělíme svátost pomazání nemocných.
- Při pobytu v nemocnici – jsme schopni zajistit návštěvu duchovního i v nemocnicích (Vsetín, Zlín, Slavičín). Můžete kontaktovat buď naše duchovní, nebo přímo nemocniční kaplany uvedené v SEZNAMU. Navštěvujeme i pacienty ve vážném stavu na odděleních JIP, také pacienty s onemocněním COVID-19 při dodržení všech opatření.
V případě vážné situace volejte opravdu kdykoli přímo kněžím!
Kdy volat kněze?
Návštěvu kněze u nemocného je dobré zprostředkovat v případě, že nemocný již nemůže navštěvovat bohoslužby. Nečekejte až na zhoršení zdravotního stavu. Rádi se u vás zastavíme a setkáme se s nemocným nebo starým člověkem, i když jeho stav není vážný.
Pomazání nemocných
Je svátost a zároveň setkání, při kterém Bůh přichází svou mocí na pomoc nemocným a zesláblým lidem. Pomazání nemocných dodává útěchu, pokoj a sílu. Je to setkání s Ježíšem, který posiluje. Mnozí nemocní se přitom dokonce úplně uzdraví.
Není dobré si myslet, že pomazání nemocných je jen pro umírající. Ten, kdo umírá, se má vyzpovídat a přijmout eucharistii jako „pokrm na cestu“ (viaticum). Tak se dříve říkávalo zásobám nebo občerstvení, které si lidé brali s sebou na dalekou cestu. Pomazání nemocných ale také pomáhá snášet utrpení umírání. Ježíš jediný nás nejen provází v umírání, ale také branou smrti k nebeskému životu.
Jak často může člověk přijmout pomazání nemocných?
Tak jak často potřebuje! Pomazání nemocných může člověk přijmout, když je vážně nemocný, zvlášť když se jeho zdravotní stav zhoršuje. Je jedno, jestli je starý nebo mladý. Také v případě vážných duševních těžkostí nebo před operací prosí lidé o pomazání nemocných.
„Dej, ať v utrpení nezahořknu, ale ať dozraji v trpělivosti, nezištnosti, mírnosti a touze po zemi, kde už není utrpení – v touze po dni, kdy setřeš každou slzu z očí těch, kdo tě milovali, kdo v bolesti věřili ve tvou lásku a v temné noci věřili ve tvé světlo.“ (Modlitba nemocného od Karla Rahnera)
-
Manželství – svatba
Manželství vzniká posvátnou manželskou smlouvou neboli neodvolatelným oboustranným souhlasem, jímž se manželé navzájem sobě odevzdávají a sebe přijímají. Tato výlučná jednota muže a ženy, jakož i dobro dětí, vyžadují úplnou manželskou věrnost a nerozlučnou jednotu svazku.
Důvěrné společenství života a lásky, díky němuž manželé „nejsou už dva, ale jedno tělo“, je dílem Boha Stvořitele, on mu dává vlastní řád i požehnání, které mu nebylo odňato ani vinou prvotního hříchu. Proto nezávisí toto posvátné pouto na lidském úsudku, ale na původci manželství, který je chtěl obdařit zvláštními dary a cíli.
Svou přirozenou povahou manželství a manželská láska směřují k plození a výchově dětí, což je vrchol a koruna vzájemné lásky.
Kristus, náš Pán, vytvářející nové stvoření a obnovující všechno, chtěl navrátit manželství jeho prvotní podobu a svatost, aby člověk nerozlučoval to, co Bůh spojil, ale také je pozvedl k důstojnosti svátosti, k onomu nerozlučnému svazku manželů, který by jasněji naznačoval a lépe ukazoval příklad jeho snoubeneckého posvátného svazku s církví.
Křesťanští manželé jsou ve svátosti manželství znamením jednoty a plodné lásky mezi Kristem a církví a mají na tomto tajemství podíl; proto si vzájemně pomáhají ke svatosti jak sdílením manželského života, tak přijetím a výchovou dětí, a mají v Božím lidu své místo a zvláštní dary.
Bůh, který snoubence povolal k manželství, i v manželství v tomto volání pokračuje. Kdo v Kristu vstupují do manželství, jsou schopni s důvěrou v Boží slovo plodně slavit tajemství spojení Krista a církve, správně žít a přede všemi vydávat svědectví. Manželství ve světle víry očekávané, připravované, slavené a ve všedním životě rozvíjené se stává tím, „co spojuje církev, posiluje oběť, zpečeťuje požehnání… Jaké to pouto dvou věřících jediné naděje! Vzájemně si prokazující službu, žádný nesoulad ducha a těla. Vskutku dva, leč v jednom těle; a kde je jedno tělo, tam je jeden duch.“
Základní příprava k sňatku probíhá společně s druhými páry na Centrum pro rodinu a pak i na faře. Domluvte si svou svatbu na faře včas, dokonce už tehdy, když ještě nevíte přesný termín vaší svatby! Nejlépe půl roku předem. Nejpozději ale tři měsíce předem.
Pro bližší informace kontaktujte P. Pavla Macuru, faráře
Užitečné odkazy:
Centrum pro rodinu Valašské Klobouky Manželství.cz Liturgie.cz -
Kněžství
Kněžství je svátost, ve které je muži, který odpověděl na Boží výzvu k následování Krista, udělena milost k tomu, aby se stal dobrým pastýřem lidských duší. Kněžství je svátost životního stavu a uděluje člověku nesmazatelné znamení toho, že byl takto vyvolen Bohem a ustanoven Církví.
Svátost kněžství má tři stupně: svěcení jáhenské, kněžské a biskupské. Plnost kněžství mají pouze biskupové. Nižší stupeň mají kněží, kterým chybí moc udělovat svátost kněžství. Úvodním stupněm jsou jáhni. Ti mohou křtít, kázat a podávat eucharistii (nemohou však sloužit mši, zpovídat, udělovat svátost nemocných apod.).
Kněžské a jáhenské svěcení uděluje biskup, biskupské svěcení obyčejně biskup za asistence dvou dalších biskupů. Všechna svěcení se udělují vkládáním rukou, při některých (kněžství a biskupství) se užívá také mazání olejem.
Jak rozlišit povolání ke kněžství?
Povolání ke kněžství je obvykle niterný proces zrání a dozrávání, proces zjemnění až k zaslechnutí hlasu toho, kdo je tichý a pokorného srdce. Ten hlas povolaného zve prostřednictvím druhých k zvláštnímu a stálému styku s Bohem. Toto hluboké spojení je pro kněžskou službu zásadní, protože povolaného disponuje k tomu, aby byl důstojným a svědomitým strážcem Božích tajemství, aby denně mohl vstupovat do tajemství eucharistické oběti za lidstvo a za svět, aby skrze svátosti nabízel pramen živé vody, po které už nebude žízeň, aby ve společenství dovedl poukazovat na životodárnou přítomnost Vzkříšeného, aby dovedl rozlišovat dary Ducha svatého. Jen takový se může stát pastýřem a učitelem na cestě ke spáse.
(převzato z www.seminar-praha.cz/)
Pokud uvažuješ o povolání ke kněžství nebo k zasvěcenému životu, neboj se obrátit na kteréhokoli kněze v naší farnosti. Rozlišování trvá nějakou dobu, kněží ti mohou pomoci. K poznání povolání je podstatná osobní modlitba, ale také rozlišování.
Odkazy:
-
Pohřeb
Potřebuji zařídit pohřeb (termín, místo, způsob)
Kontakt na farnost (volejte přímo kněžím) ZDE
Termín pohřbu
Nejprve je třeba si domluvit termín pohřbu. Ideálně se dostavte co nejdříve na faru, kde s knězem vyřídíte všechny náležitosti a domluvíte se na termínu pohřbu. Pokud kněz není k dispozici (úterý, víkend), obraťte se na něj telefonicky. Termín pohřbu poté nahlásíte na pohřební službě. V naší farnosti pohřbívá Pohřební služba – Tomáš Válek.
Vyřízení pohřbu na faře
Před pohřbem je třeba se zastavit na faru a vyřídit všechny náležitosti. Kněz bude potřebovat základní informace o zemřelém kvůli matrice zesnulých. Také se s knězem domluvíte na průběhu pohřebního obřadu. Případně se můžete domluvit na sv. smíření.
Místo pohřbu
V naší farnosti pohřbíváme ve Valašských Kloboukách, Lačnově a Študlově.
Způsob pohřbu
Pohřeb v naší farnosti se slaví pouze s pohřební mši svatou v kostele, po které následuje buď průvod a uložení rakve do hrobu nebo kremace.
Jak probíhá církevní pohřeb?
Před pohřbem
Min. 30 min. před začátkem pohřebního obřadu je rakev připravena v kostele pro osobní rozloučení a modlitbu. Bývá zvykem se společně modlit sv. růženec.
Pohřební mše svatá
Pohřební mše svatá je tou největší modlitbou, jakou můžeme naše zemřelé doprovodit k Bohu a zároveň se upevnit v křesťanské naději na život věčný. Během mše sv. se čtou biblická čtení. Je možné, aby jedno čtení četl někdo z pozůstalých nebo členů širší rodiny. Při pohřební mši sv. se obětní dary (chléb a víno) nepřinášejí průvodem. Je vhodné, aby účastníci pohřbu po předchozí sv. smíření přistoupili ke sv. přijímání. V promluvě může kněz vzpomenout na zemřelého, podobu této vzpomínky si rodina s knězem předem domluví. V případě přání rodiny je možné, aby po skončení pohřební mše sv. zazněla vzpomínka od některého člena rodiny. Po skončení mše sv. se vykonají obřady posledního rozloučení u rakve a poté se vyjde průvodem před kostel.
Průvod na hřbitov a uložení rakve do hrobu
Během průvodu může hrát dechová hudba. Na hřbitově kněz či jáhen požehnají hrob, do kterého bude tělo zemřelého uloženo. Po spuštění rakve se kněz či jáhen modlí další modlitby za zemřelého. Na závěr poděkuje přítomným za účast na pohřbu a společnou modlitbu. Na závěr může požádat o upuštění od kondolence.
Cena pohřbu
Za pohřební obřady a mši svatou se nic neplatí, neexistuje žádný ceník nebo poplatek. Je ponecháno zcela na rodině, zda chce přispět nějakým darem knězi. V naší farnosti je zvykem, že se při pohřebním obřadu koná kostelní sbírka.
Hudba na pohřbu
Dechová hudba
Před pohřební mši sv. a při průvodu na hřbitov (případně před kostelem) může hrát dechová hudba. Hudbu je třeba objednat prostřednictím pohřební služby.
Hudba při pohřební mši sv. (varhaník, schola)
Při pohřební mši sv. zajistí farnost varhaníka a zpěváky (scholu). Pokud si rodina přeje speciální písně (vhodné k liturgii), je třeba se zavčas spojit s varhaníkem případně zpěváky (kontakt předá pohřební služba či duchovní). Příspěvek zpěvákům se obvykle dává skrze pohřební službu.
Reprodukovaná hudba
Při pohřební mši sv. není možné pouštět reprodukovanou hudbu. Během celého pohřbu by měla mít přednost živá hudba. Pokud z nějakých důvodů je přáním pozůstalých pustit reprodukovanou hudbu, je třeba toto domluvit předem s pohřební službou, která zajistí produkci.
Uložení urny do hrobu
V případě že bylo tělo zemřelého zpopelněno, je vhodné, aby byla urna uložena na důstojném místě, nejlépe na hřbitově. Nabízíme možnost uložení urny na hřbitově s knězem, který doprovodí rodinu modlitbou a požehnáním místa uložení.
Biblická čtení při pohřbu
Biblická čtení vhodná pro pohřeb naleznete ZDE
Z těchto čtení vybírá kněz vhodné texty pro pohřební mši sv. Je možné zvolit čtení, které vyberou pozůstalí.
-
Žehnání předmětů a domu
Žehnání nebo požehnání je duchovní úkon (svátostina), který vyprošuje dobro v různých ohledech života – ať už přímo lidem nebo pro konkrétní činnosti, životní kroky, ale také místa nebo věci spojené s lidským životem a stvořením (přírodou).
Pramenem, z něhož se požehnání udílí, je sám Bůh. Latinský výraz pro žehnání zní „benedictio“, což znamená „vyslovovat dobro. Požehnání je tedy modlitba, kdy vyprošujeme, aby Bůh vyslovil své slovo dobra, protože tam, kde Bůh něco vyslovuje, to se také děje. (Srov. Gn 1 – I řekl Bůh a stalo se.) Žehnáním vyprošujeme dobro, které lidsky nemůžeme zprostředkovat, věříme však, že Bůh jej dát může v daleko větší míře, než si člověk představí.
Nabízíme našim farníkům možnost požehnání domu nebo bytu. Také je možné nechat požehnat různé předměty náboženské zbožnosti a úcty
Co není a co je žehnání domů a domovů
- Žehnání není pojistka proti pohromám, ale je modlitbou o Boží pomoc a ochranu.
- Žehnání není vymítání zla, ale rozhodným postavením se na stranu dobra.
- Žehnání nezažene všechny těžkosti, ale povzbudí a posílí k jejich překonání.
- Žehnání není magický rituál, ale je pozváním Boží lásky do našeho života.
- Žehnání je svolávání dobra pro dané místo, člověka či společenství lidí.
(převzato z bip.cz)
Pro domluvu požehnání bytu či domu nás můžete kontaktovat ZDE
Žehnání předmětů
Pokud chcete požehnat různé předměty (růžence, křížky, obrazy, sošky svatých), můžete je donést do sakristie v kostele po kteréhokoli mši (mimo neděle) nebo se zastavit na faře.
Co je to žehnání?
-
Duchovní rozhovor
Naši kněží jsou zde pro vás také v případě, kdy máte zájem o duchovní rozhovor. Může jít jen o osobní rozhovor o duchovních tématech, o společné nahlédnutí otázek křesťanské víry, o společnou modlitbu. Duchovní rozhovor může být jeden, nebo může jít o pravidelné setkávání. Také jsme zde pro ty, kteří potřebují probrat složité životní situace a hledají cestu jak dál. Kněží neposkytují odbornou psychologickou pomoc, ale mohou pomoci ji zprostředkovat tam, kde je o to zájem.
Duchovní doprovázení
- Cílem duchovního doprovázení je podpora rozvoje zdravého a hlubokého vztahu s Bohem a podpora rozvoje osobního života a života s druhými a pro druhé v síle tohoto vztahu.
- Rozhovor v rámci duchovního doprovázení slouží k vytvoření podpůrného prostoru pro osobní růst na cestě duchovní zralosti.
- Více o duchovním doprovázení naleznete na: www.pavelhofirek.cz