Archiv pro rubriku: Nezařazené

Výmalba kostela (pokračování): Hamižná církev

Hamižná církev

Různí pisatelé a posuzovatelé nám vytýkají hamižnost církve. Že farní úřad se soudí s Městem Valašské Klobouky o určité pozemky. Že se farnost soudí o asi 15 hektarů je pravda. Svého času jsem byl pozván spolu s paní starostkou na arcibiskupství olomoucké, kde nám bylo sděleno, že je ještě určitý bývalý majetek farnosti, o kterém jsou spory. Soud probíhá na úrovni právníků arcibiskupství a města. Já sám jsem nikdy nebyl u žádného stání a paní starostka asi také ne. Z toho je patrné, že o sporných věcech má rozhodnout nestranný soud a ať se tak stane. (Až z městského Zpravodaje jsem se dočetl, že bylo rozhodnuto ve prospěch farnosti, ale město se ještě odvolalo).

To, že dodnes probíhají soudy o určení vlastnictví je zase jen dědictví minulého režimu, který „znárodněním“ zcela rozvrátil vlastnická práva. A to třeba i tak (odpusťte) bordelářsky, že například v mé bývalé farnosti sebrali 44 hektarů orné půdy, ale více jak osm hektarů ani nikde v pozemkových knihách nepřepsali. Asi pod vlivem hesla: „na věčné časy!“

Doufám, že snad již tyto poslední soudní spory konečně uzavřou tuto bolestnou stránku naši minulosti. Zda bude mít farnost tento majetek či ne, není životně důležité. Farnost to nezachrání a ani nepoloží. A na hospodaření s tímto majetkem se nic nezmění. (V této souvislosti by bylo zajímavé, kdyby město sdělilo, kolik nájmu z těchto pozemků ročně vydělá. Myslím, že je to částka vcelku zanedbatelná.)

A že mají určitou hodnotu? Asi mají. Ale nebojte se, že je farnost okamžitě prodá. A i kdyby se tak stalo – a to jen se souhlasem arcibiskupství – tak utržené peníze nesmí být použity na opravy a provozní náklady, ale jen opět na pořízení majetku. Totiž prodat majetek – opravit například děravou střechu – znamená za nějaké roky – nemít majetek – a opět mít děravou střechu… Řádný hospodář myslí do budoucna.

Všem, kteří církvi vytýkají starost o majetek, a kteří si myslí, že by ho stát či město spravovali lépe, bych doporučil podívat se například na historii poutního kostela Panny Marie Pomocné ve Zlatých Horách, který komunisté v roce 1973 vyhodili do povětří a buldozery srovnali se zemí a kde dnes je nový poutní kostel Panny Marie, ochránkyně nenarozeného života. Stejně tak poutní kostel ve Staré vodě u Libavé, kde byl za komunistů sklad munice a tento barokní skvost byl do neuvěřitelné výše počmárán azbukou ruských vojáků. Dále klášter v Rajhradě, ze kterého minulý režim udělal sklad plynových masek a dalších pomůcek civilní ochrany. Nebo Stožecká kaple na Šumavě – před revolucí na české straně totálně ztrouchnivělá – a na německé, ve Philipsreuthu, její pečlivě spravovaná kopie. Dále barokní kostel v Neratově, jehož střecha shořela po zásahu ruského vojáka pancéřovou pěstí a který s radostí nechali soudruzi zchátrat do té míry, že zůstaly jen obvodové zdi. Dnes je kostel obnoven s unikátní skleněnou střechou. (A navíc kdysi vylidněná obec Neratov má dnes obchod, hospodu, chráněnou dílnu a mnoho dalších aktivit díky osvícenému panu faráři.) A mohli bychom pokračovat přes smutnou totalitní historii kláštěrů Vyšší Brod, Teplá u Mariánských lázní apod.

Mimoto i můj spolužák z gymnázia, dnes nadlesní už v opět arcibiskupských lesích, mi říkal, že staří hajní a lesníci vzpomínali na to, jak dobře se hospodařilo v těchto lesích, když ještě patřily arcibiskupství… Stejně tak mi důvěryhodný zdroj z biskupství říkal, že ve starých účetních knihách lze najít, že biskupství každoročně vyhrazovalo určitou částku na čištění potoků a rybníků. Říkal to v době po povodních 1997, kdy se říkalo, že byly způsobeny i zanedbanou údržbou vodních ploch. Hospodařit se dá různě. Třeba i tak, jak je známo, že ve státních lesích, které se měly církvi vrátit v restituci, se těžilo (nebo spíše plundrovalo) i v noci se svítilnami na čele.

Dnes sestry Alžbětinky provozují velkou nemocnici v Praze, sestry Vincentky léčebnu dlouhodobě nemocných v Kroměříži, sestry Svatého Kříže spravují deset charitních domovů… Je radostí si prohlédnout hospodářství kláštera Rajhrad, kde se pasou kozy a ovce, chovají králíci, prasata, slepice, jsou zde ovocné sady, vinohrady… Prodej ryb z restituovaných a opravených rybníků kláštera Vyšší Brod, jejich minipivovar… Stále více vyhledávané místo ticha a rozjímání v klášteře Trapistů v Nových dvorech, kteří se živí výrobou vynikající hořčice. (Jejich spolubratři v italském klášteře Tre fontane vyrábějí čokoládu a eukalyptový likér, a francouzští v klášteře Sept Fons vaří pivo – to znamená živí se prací vlastních rukou). Návštěva, myslím, že druhé největší historické knihovny v naši vlasti, v klášteře v Teplé je úchvatný zážitek… Co dodat.

Školy (moje maminka například navštěvovala rodinnou školu v klášteře Dominikánek v Kokorách), špitály, chudobince, poutní místa, střediska kulturního a duchovního života, to byly kláštery, než z nich minulý režim udělal kasárna, sklady civilní ochrany apod.

Dnes se vše vrací zpět do původního stavu za velkých nákladů a bohužel i mnohé závisti a nenávisti vůči církvi.

Ohlášky 25. 2. 2018

Dnes je sbírka „Svatopeterský haléř“, všem dárcům Pán Bůh zaplať.

Ve středu v 18 hod. budou v Pastoračním domě biblické tance.

Pohřeb pana Břetislava Ptáčka, rodáka z Lipiny, bude ve čtvrtek v 15 hodin.

V pátek bude prvopáteční adorace s chválami.

První sobota v měsíci – další v rámci pobožnosti devíti prvních sobot.

Tradiční Křížová cesta na Dělanovec, bude v sobotu 3.3.2018 Sraz v 13.00 u kaple v Poteči. Přijďte v doprovodu scholy prožít křížovou cestu v přírodě

V postní době se máme zříci zábav, ale přesto doporučujeme návštěvu kina, a to příští neděli 4. 3. v 16:30 hodin. Bude se promítat film o dominikánech, nazvaný „Psi Páně“.

Příští středu 7. 3. bude v 17 hodin ve farním kostele mše svatá pro děti. Přineste si prosím doma vyrobený křížek o velikosti dlaně dospělého člověka. Při výrobě kříže můžeme na něj vložit náš úmysl. Další informace jsou na plakátcích.

Postní duchovní obnova s dominikánem P. Jindřichem Poláčkem v sobotu 10. března. Poslední možnost odevzdat přihlášku je příští neděli 4. března.

Pan farář chystá pouť do Svaté země. Bude od 20. do 27. září 2018 za průvodcovství otce Mira Labače. Bylo by dobré se přihlásit na faře nejlépe do konce března. (Ale je možno i později). Je třeba nahlásit číslo pasu a složit zálohu 9 tisíc korun. Zároveň dostanete předběžný program pouti. Pana faráře hledejte na faře mimo pondělí a úterý.

Pořad bohoslužeb